MEZINÁRODNÍ JAZYK INTERLINGUE

                                                                                       LEKCE 1

INTERLINGUE je mezinárodní jazyk, praktikovaný zejména v Evropě. Základem jsou mezinárodní slova, tj. slova společná všem nebo velké většině kulturních jazyků.

Jaké je uplatnění INTERLINGUE?

Interlingue lze studovat především jako zálibu těch, kteří se zajímají o výslovnost, význam a správné používání mezinárodních (cizích) slov. Hlavní význam znalosti INTERLINGUE je v možnosti jeho použití jako společného dorozumívacího prostředku všude tam, kde nedostačuje znalost některého národního jazyka. Mezinárodní jazyk INTERLINGUE lze nastudovat v nejkratší možné době, je proto vhodným doplněním znalostí pro účastníky mezinárodních veletrhů a výstav, sympozií, konferencí, turistických akcí apod. Je také vysoce účelným východiskem pro studium cizích jazyků, protože používá výrazů (mezinárodních slov), které se vyskytují ve všech kulturních jazycích.

VÝSLOVNOST je kontinentální, to je taková, jako je přepis výslovnosti na evropském kontinentě, kde většina mezinárodních slov vznikla:

c před e, i, y jako c, jinak jako k: catolic [katólik]. 

g před e, i, y jako ž, jinak jako g: garage [garáže].

gh před e, i, y jako g: ghetto [geto].

gu jako gv: linguistica [lingvistika].

ch jako š: charmant, chef, machine, výjimečně jako č: China, Chile. Ve slovech řec. původu jako ch: architecte, schema.

j jako ž (nebo i dž): jardin, jurnal, judo, jiu-jitsu.

ph jako f ve slovech řec. původu: telephon.

qu jako kv: qualitá [kvalita], equivalent [ekvivalent].

rh jako r ve slovech řec. původu: rheuma.

s mezi dvěma samohláskami jako z: base [báze], revisor [revizor], jinak jako s: posta, scola

ss jako s: professor.

sh jako š: sheriff, shrapnell.

t před -ia, -ie, -ion jako c, nepředchází-li sykavka: nation [nacion], tolerantie [tolerancie], bestie [bestie]. Ve slovech řec. původu jako t: apatie, chiromantie, peripetie.

th jako t ve slovech řec. původu: theologie.

w jako v angličtině (krátké u): kilowatt, west.

y souhláskové jako j: yes, yoga, rayon.

z jako dz: horizont [horidzont].

zz jako c: pizza, plazza, spruzzar [sprucar].

Slabiky di, ti, ni vyslovujeme tvrdě: [dy, ty, ny].

Dvě samohlásky vedle sebe jako dvě vyslovit: cooperar [ko-operar], leer [le-ér]. Z dvojitých souhlásek se druhá vyslovuje jenom tehdy, vyslovuje-li se jinak než první: acceptar [akceptar], lettre [letre].

PŘÍZVUK spočívá zpravidla na poslední slabice zavřené souhláskou: familie, lingue, motor, ne však na slabikách bil, ic, im, ul, které jsou nepřízvučné a přesouvají přízvuk na předcházející slabiku: automobil, electric, ultim, regul, i kdyby to byla slabika bil, ic, im nebo ul. Koncovka množ. čísla -s a koncovky -men a -um neovlivňují přízvuk předcházející části slova: families, lingues, motores, automobiles, fenomen, generalmen, ultimatum. Je-li přízvuk jinde, značí se čárkou: pronómine, númere, numeró, heróe, córpor, café, gelé, capacitá. Přízvučné samohlásky jsou dlouhé; avšak před koncovým c, ch, x nebo následují-li dvě souhlásky, jsou krátké. Psaný přízvuk se může vynechávat, ne však nad přízvučnou koncovou samohláskou: numeró, café, gelé, idé, stabilitá. Případné chyby v přízvukování je však možno tolerovat.

                                                        PRAVOPIS MEZINÁRODNÍCH SLOV

Interlingue uchovává v největší míře mezinárodní aspekt slov. Současně přijímá všechna zjednodušení, pokud nejsou na závadu srozumitelnosti. Tak nahrazuje dvojité souhlásky jednoduchými (kromě ss), pokud se vyslovují stejně (official - oficial) a pokud jich není třeba k označení, že předchozí samohláska je krátká, čímž se také od sebe odlišují podobná slova různého významu: car/drahý, milý/ - carre/vůz/, cane/pes/ - canne/třtina/, era/éra, údobí/ - erra/chyba/.

Řecké skupiny souhlásek: chl, chr, ph, rh, th jsou v Interlingue zjednodušeny na: cl, cr, f, r, t a místo řeckého samohláskového y se píše i. Ale i historický pravopis je dovolen. Je možno psát clor nebo chlor, cronica nebo chronica, fotograf nebo photograph, ritme nebo rytme nebo rhythme, tema nebo thema, simpatic nebo sympatic nebo sympathic, oficial nebo official. Avšak v témže textu by se mělo používat jen jednoho z těchto způsobů.

Tento kurz je napsán ve zjednodušeném pravopise. Úplné informace o historickém pravopise jsou obsaženy ve Slovníku mezinárodních slov interlingue-českém (B. Plavec, 2006).

______________________________________________________________________________________________________________

                                                                               Zájmena

                                                               Osobní                   Přivlastňovací

                                                               YO /já/                    MI /můj/

                                                               TU /ty/                    TUI /tvůj/

                                                                IL /on/                            /jeho/

                                                                ELLA /ona/             SU   /její/

                                                                IT /ono/                          / jeho/

                                                                NOI /my/                 NOR /náš/

                                                                VU /vy/                    VOR /váš/

                                                                ILI /oni, ony, ona/     LOR /jejich/

______________________________________________________________________________________________________________

Podstatná jména

Množné číslo podst. jmen má koncovku -S, po souhlásce -ES, pokud možno bez změny výslovnosti slova: LIBRES/knihy/  DOMES/domy/  SESTRAS/sestry/, ale: PLUGS/pluhy/  TRICS/triky/  TRAMS/tramvaje/  ALBUMS/albumy/.

Mluvnický rod v Interlingue neexistuje, ale chceme-li vyjádřit přirozený rod, použijeme rozlišovací koncovku -O pro mužský rod, koncovku -A pro ženský rod: ANGLESO/Angličan/ ANGLESA/Angličanka/ FILIO/syn/  FILIA/dcera/  AVO/děd/ AVA/bába, babička/  CAVALLO/hřebec/  CAVALLA/klisna/  GALLINO/kohout/  GALLINA/slepice/  MARITO/manžel/ MARITA/manželka/  AMÍCO/přítel/  AMÍCA/přítelkyně/  VICINO/soused/  VICINA/sousedka/. Nechceme-li rozlišit přirozený rod, použijeme neutrální koncovku -E: ANGLESES/Angličané/  CAVALLE/kůň všeobecně/  GALLINES/drůbež/ MARITES/manželé/  AMÍCES/přátelé - muži i ženy/. Slova jako MATRE/matka/  PATRE/otec/  FRATRE/bratr/ ONCLE/strýc/ nepotřebují rozlišovací koncovku, neboť vyjadřují přirozený rod již svým významem. V jiných podstatných jménech koncovka -O označuje něco speciálního, individuálního: BOLETO/hřib/  LAGO/jezero/  TORSO/torzo/.

Člen. Před podstatné jméno klademe člen, a to: člen určitý LI, který slouží k označení osob nebo věcí známých (jako v němčině der, die, das). Je stejný pro jednot. i množ. číslo: LI PATRE/otec/ - LI PATRES/otcové/.

Člen neurčitý UN slouží k označení osob nebo věcí neznámých, blíže neurčených. Používá se jen pro jednot. číslo. Při množ. čísle se neurč. člen vynechává: UN INFANTE/dítě/ - INFANTES/děti/.

Přídavná jména mají obecně koncovku -I, kterou užíváme rovněž pro libozvuk, správnou výslovnost koncové souhlásky nebo pro odlišení od jiných druhů slov: FELICI/šťastný/  SAGI/moudrý/  PIGRI/líný/ AVARI/lakomý/  VACUI/prázdný/ BREVI/stručný/ STRETTI/úzký/ RUBI/červený/ VERDI/zelený/ NIGRI/černý/ REGULARI/pravidelný/ - na rozdíl od slovesa REGULAR/regulovat/  AUXILIARI/pomocný/ - na rozdíl od slovesa AUXILIAR/pomáhat/; mají-li však již ve svém kmenu na konci I-, přibírají -E: PIE/zbožný/  VARIE/různý/. Také tuto obecnou koncovku můžeme v mnohých případech vynechat: BREV/stručný/  STRETT/úzký/  VERD/zelený/  GRIS/šedý/  YELB/žlutý/  BRUN/hnědý/  BLU/modrý/  NOV/nový/.

Přídavná jména nepřibírají koncovku množného čísla, ale stojí-li samostatně, mohou přijmout koncovku množného čísla: TI CLOVES ES CURT, YO  BESONA ALTRIS/Ty hřebíky jsou krátké, potřebuji jiné/  ESQUE VU VOLE POMES? PRENDE LI MATURIS!/Chcete jablka? Vezměte si ta zralá!/.                                                        

Z mnohých příd. jmen lze koncovkami -O, -A, -E utvořit podst. jména: YUN/mladý/  YUNO/mladík/  YUNA/mladice/  YUNES/mladí lidé/,  BON/dobrý/  BONO/dobrák/  BONA/dobračka/,  BLANC/bílý/  BLANCO/běloch/. 

Příslovce způsobu (odpovídají na otázku "jak?") se tvoří z příd. jmen buď beze změny (pokud nevzniká nejasnost): BON/dobrý, dobře/  MAL/špatný, špatně/  CLAR/jasný, jasně/, většinou však přidáním koncovky -MEN: RAPID/rychlý/  RAPIDMEN/rychle/ PRECIS/přesný/  PRECISMEN/přesně/  AMICAL/přátelský/  AMICALMEN/přátelsky/.

Stupňování přídavných jmen a příslovcí:

BON/dobrý, dobře/ - PLU BON/lepší, lépe/ - MAXIM BON/nejlepší, nejlépe/  

                                  MINU BON/horší, hůře/ - MINIM BON/nejhorší, nejhůře/

Slovesa mají v neurčitém způsobu koncovku -R: ESSER/být/  HAVER/mít/  AMAR/milovat, mít rád/  VIDER/vidět/ AUDIR/slyšet/  LABORAR/pracovat/  PARLAR/mluvit,hovořit/  DlR/říkat/  EAR/jít/  STAR/stát/  VOLER/chtít/ DEVER/muset/  POSSER/moci/  SAVER/vědět, umět/  CONOSSER/znát/  COMANDAR/poroučet/. Bez této koncovky je sloveso v přítomném čase: YO LABORA/pracuji/  YO YAMA/miluji, mám rád/  ELLA AMA CANTAR/(ona) ráda zpívá/  YO AMA MI PATRE /mám rád svého otce/ - české zájmeno "svůj" překládáme do Interlingue přivlastňovacím zájmenem příslušné osoby: NOI AMA NOR LABORE/máme rádi svou práci/. Zápor u sloves je NE jako v češtině, píše se však zvlášť: MI SESTRA NE ES OLD, ELLA ES YUN /moje sestra není stará, je mladá/. Sloveso ESSER/být/ má pro častý výskyt v přít. čase tvar ES. Ve větě musí být vždy vyjádřen podmět: YO ES, TU ES, IL (ELLA, IT) ES. V češtině stačí říci: "jsem", "jsi", "je" atd.

Zvířata (pokud u nich není rozlišen přirozený rod) a věci jsou zastoupeny zájmenem IT: LI CAVALLE ES BELL, IT HAVE UN BELL COLORE/kůň je hezký, má hezkou barvu/ LI MACHINE ES NOV, IT LABORA PRECISMEN/stroj je nový, pracuje přesně/.

Vynecháním osobního zájmena dostaneme rozkazovací způsob: HAVE! měj/te! LABORA! pracuj/te! PARLA! mluv/te! VIDE! hleď/te!, viz/te! Kromě tohoto přímého rozkazu máme ještě způsob zdvořilostní pomocí slova PLES /prosím/. PLES LABORAR pracuj/te, prosím  PLES PARLAR mluv/te, prosím.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Minulý čas prostý (vyjadřuje neukončený děj) má koncovku -T, připojenou k přítomnému tvaru slovesa: YO COMPRA/kupuji/ - YO COMPRAT/kupoval jsem/  YO SCRIT/psal jsem/  YO INVIAT/posílal jsem/  YO QUESTIONAT/ptal jsem se/.

Minulý tvar slovesný má sám o sobě význam trpného přídavného jména: COMPRAT/koupený/  SCRIT/psaný/ INVIAT/poslaný/  DIT/řečený/  DAT/daný/. Snadno tedy vytvoříme trpný rod slovesný pomocí slovesa ESSER: YO ES AMAT/jsem milován/   IL ESSET AMAT/byl milován/  TU ES LAUDAT/jsi chválen/  LI LETTRE ESSET SCRIT IN TCHEC/dopis byl psán v češtině/.

Někdy je nutno přesněji rozlišit slovesný děj. V takovém případě použijeme pomocná slovesa EAR a STAR: PORTA EA CLUDET/dveře jsou zavírány, dveře se zavírají/  PORTA STA CLUDET/dveře jsou zavřeny/.

Otázka (pokud nezačíná tázacím zájmenem) se tvoří pomocí ESQUE: ESQUE TU SCRI?/píšeš?/  ESQUE TU SCRIT?/psal jsi?/  ESQUE TU HA SCRIT?/napsal jsi?/. - Nepřímé otázky začínají pomocí CA/zda, zdali/ (ale lze použít i ESQUE): YO NE SAVE, CA IL VA VENIR O NE/nevím, zda přijde nebo ne/. Otázku můžeme vytvořit také změnou slovosledu (tzv. inverzí): PARLA VU GERMAN?/hovoříte německy?/

Skloňování v ILe neexistuje. Všechny pády tvoříme pouze pomocí předložek, přičemž podstatné a přídavné jméno zůstává nezměněno. Našich 7 pádů vyjádříme např. takto:

Osobní zájmena mají kromě 1. pádu ještě 4. pád (tzv. předmětový):

                                           1.pád  YO  TU  IL  ELLA  IT  NOI  VU  ILI

                                           4.pád  ME TE  LE   LA     IT  NOS VOS LES

Exemples/příklady/: YO VIDE LI PATRE/vidím otce/  YO VIDE TE/vidím tě/  TU VIDE ME/vidíš mě/  NOI VIDET LES/viděli jsme je/  ILI LAUDAT NOS/chválili nás/. Předmětový pád se používá též po předložkách (ale může se použít i 1. pád kromě YO a TU): TO ES POR ME/to je pro mne/  TO ES POR TE /to je pro tebe/  TO ES POR VOS (též: POR VU)/to je pro vás/  YO EAT CON LA (též: CON ELLA)/šel jsem s ní /  YO PARLAT CON LE (též: CON IL)/hovořil jsem s ním/  ILI PARLAT PRI NOS (též: PRI NOI)/hovořili o nás/  YO HA DIT TO A LES(též: A ILI)/řekl jsem jim to/.

Další předložky: APU=vedle  DETRA=za, vzadu: DETRA TE STA TUI AMICO/za tebou stojí tvůj přítel/  ANTE=před(časově): ANTE TRI ANNUS/před třemi roky/  AVAN=před (místně): AVAN ME/přede mnou/  CHE=u, při: CHE NOR AMICO/u našeho přítele/  CIRCUM=kolem, okolo  EX=z, ze: LI DOM ES CONSTRUCTET EX LIGNE/dům je stavěn ze dřeva/  YO TRINCA EX LI GLASS/piji ze sklenice/  TRADUCTET EX LI GERMAN/přeloženo z němčiny/  IN=v, ve: IN LI DOM/v domě/  SIN=bez: SIN DÚBITE/bez pochyby/  SUB=pod  SÚPER=nad  SUR=na: SUR LI TABLE/na stole/  PER=prostřednictvím (kým, čím) PER MANUS/rukama/  PER PEDES/nohama, též: pěšky/  PRO=pro (příčinu), kvůli: PRO MALADIE YO NE LABORA/pro nemoc nepracuji/  TO ES PRO TE/to je kvůli tobě/ - nezaměnit s předložkou POR=pro (účel): TO ES POR TE/to je pro tebe/  DISCO POR GRAMOFON = GRAMO-DISCO/gramofonová deska/  YE - tato předložka má neurčitý význam a používá se tehdy, je-li smysl výrazu takový, že jiná předložka by jej vhodně nevystihla: YE TRI HORAS/ve tři hodiny/  MALAD YE OCULES/nemocný na oči/  YE LI OCASION/při příležitosti/.

Skupiny DE LI, A LI slučujeme na jednoslabičné DEL, AL: DE LI PATRE = DEL PATRE  A LI PATRE = AL PATRE; YO DA TO AL PATRE/dávám to otci/.

Spojky: E/a, i/  E ... E/i ... i/  O/nebo/   O ... O/buď ... anebo/  MA/ale/  NAM/neboť/  NI/ani/  NI ... NI/ani ... ani/  SIVE ... SIVE/ať ... nebo/  TAMEN/přece/ ERGO/tedy, tudíž/  DUNC/tedy, proto/  PLU ... PLU/čím ... tím/  NU ... NU/hned ... hned/  QUASI/jakoby/  QUE/že/  SI/jestliže/  BENQUE/třebaže/  ETSÍ/i když/  PRO QUE/protože/.

Citoslovce: HALLÓ!/haló!/  HOLÁ!/hej!/  YUHÉ!/ejchuchu!/  HURRÁ!/hurá!/  VE!/běda!/  HO VE!/ó běda!/  VI!/ejhle!, vida!/  NU!/nuže!/  HOPP!/hop!/  HOPPLA!/hopla!/  PST!/pst!/  FI!/fuj!/.

Zdrobněliny podst. jmen tvoříme pomocí slova LITT/malý/: LITT DOM/malý dům, domek/, nebo koncovkou –ETTE: DOMETTE/dome(če)k/  ARBORETTE/strome(če)k/  FOLIETTE/líste(če)k/  CAVALLETTE/koní(če)k/ - avšak zájmový koníček: HOBBY. Také zde můžeme vyjádřit přirozený rod: FILIETTO/synek/  FILIETTA/dcerka/.

                                                                                        - - -

                                                                     GRATULATIONES /gratulace/

                               TRE ESTIMAT SENIOR, SENIORA, SENIORETTA, AMÍCO, AMÍCA

                               Velmi vážený pane, paní, slečno, příteli, přítelkyně,        

                               COLEGO, COLEGA, DIRECTOR, PRESIDENTE, COOPERATOR

                               kolego, kolegyně, řediteli, předsedo, spolupracovníku

                               PLES ACCEPTAR MI SINCERI GRATULATION YE LI OCASION

                               Přijměte, prosím, mou upřímnou gratulaci při příležitosti

                               DE HOANNUAL CRIST-FESTA, DE NOV ANNU, DE FESTA DE FEMINAS

                               letošních Vánoc, Nového roku, svátku žen,

                               DE VOR PERSONAL FESTA, DE FUNDATION DE VOR LABOR-COLECTIVE.

                               Vašeho osobního svátku, založení Vašeho pracovního kolektivu.

Skupinový slovníček:                             CORESPONDENTIE /korespondence/

CORESPONDER/dopisovat si/  LETTRE/dopis/  AFRANCAR/opatřit známkou, ofrankovat/  PAPERE/papír/ ENVELOPE/obálka/  POSTMARCA/poštovní známka/  PLUM/pero/  PENCIL/tužka/  INCRE/inkoust/  LEER/číst/ SCRIR/psát/  INVIAR/posílat/  RECIVER/dostat, obdržet/  ACCEPTAR/přijmout/  RESPONDER/odpovídat/ MERSIAR/děkovat/  COLECTER/sbírat/  INTERCHANGEAR/vyměňovat si navzájem/  SERCHAR/hledat/ TROVAR/najít/  OPINER/domnívat se/  QUESTIONAR/tázat se/  DEMANDAR/žádat/  APRENDER/učit se, dovídat se/ STUDIAR/studovat/  VISITAR/navštívit/  ABONNAR/předplatit/  COMENSAR/začínat/  FINIR/končit/ RECIPROC/vzájemný/  AMABIL/oblíbený/  POSSIBIL/možný/  FELICITAR/blahopřát/  DESIRAR/přát (si)/ OFERTAR/nabídnout/  CONSENTIR/souhlasit/  DONAR/darovat/  INTERMEDIAR/zprostředkovat/  SALUTAR/zdravit/.

Estimat amíco,                                    Vážený příteli,

ples acceptar mi cordial salut               přijměte, prosím, můj srdečný pozdrav

ex Praha (Brno, Bratislava ..).              z Prahy (Brna, Bratislavy ...).

Yo studia Interlingue                            Studuji Interlingue

e yo interessa me pri Vor land.             a zajímám se o Vaši zemi.

Yo oferta a Vos un amical                    Nabízím Vám přátelskou

corespondentie. Esque Vu consenti?     korespondenci. Souhlasíte?

Vor                                                      Váš

                                                    -- -- --

Car amíco,                                            Milý příteli,

yo mersía pro Vor amical lettre              děkuji za Váš přátelský dopis

e pro li bell postcarte de Vor cité.          a za hezkou dopisnici Vašeho města.

Con joya yo accepta Vor oferta             S radostí přijímám Vaši nabídku

de un amical corespondentie.                  přátelské korespondence.

Yo leet mult pri Vor land.                       Četl jsem mnoho o Vaší zemi.

Yo expecta Vor bentosi response.          Očekávám Vaši brzkou odpověď.

Con amical salutes                                  S přátelskými pozdravy    

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                                                          MEZINÁRODNÍ JAZYK INTERLINGUE

                                                                                       LEKCE 3

Budoucí čas tvoříme pomocí VA kladeným před neurčitý způsob slovesa: YO VA PARLAR/budu hovořit/  VU VA VIDER/budete vidět/, uvidíte/  NOI VA ESSER IN BRNO/budeme v Brně/  SI TU VA ESSER TRO OCUPAT, NOI NE VA VENIR /jestliže budeš příliš zaměstnán, nepřijdeme/  IL VA HASTAR/bude spěchat/  NOI VA HAVER NOV MACHINES/budeme mít nové stroje/.

Již jsme uvedli, že ve větě musí být vyjádřen podmět. U neosobních sloves slouží jako podmět zájmeno IT/ono/: IT NIVEA/(ono) sněží,  IT PLUVIA/prší/  IT ES JA TARD/je již pozdě/  IT ES VER, QUE .../je pravda, že .../  IT ES BON/je dobře/. Budoucí čas: IT VA NIVEAR/bude sněžit/  IT VA PLUVIAR/bude pršet/  IT VA ESSER BON/bude dobře/.

Podmiňovací způsob tvoříme pomocí VELL před neurčitým způsobem slovesa: YO VELL DIR/řekl bych/  TU VELL VIDER/viděl bys/  IL VELL EAR/šel by/.

Podmiňovací způsob minulý: pomocí VELL HAR před minulým tvarem slovesa: YO VELL HAR DIT/byl bych řekl/  TU VELL HAR VIDET/byl bys viděl/  NOI VELL HAR HAVET/byli bychom měli/  IL VELL HAR HASTAT/byl by spěchal/.

________________________________________________________________________________________________

Příslovce místa (odpovídají na otázku "kde?" = Ú?) - pomocí předložek vytvoříme další otázky: DE Ú?/odkud?/  A Ú?/kam?/. Pro libozvuk můžeme před samohláskou přidat D: AD Ú. AD Ú VU EA?/kam jdete?/  CI/tady, zde/  TA/tam/  A CI/sem/  A TA/tam (směr)/  DE CI/odtud/  DE TA /odtamtud/. Další příklady: INFRA/dole/  AD INFRA/dolů/ SUPRA/nahoře/  AD SUPRA/nahoru/  DE INFRA/zdola/  DE SUPRA/shora/  IN DEXTRE/vpravo/  IN LEVUL/vlevo/ A DEXTRE/doprava/  A LEVUL /doleva/. ELLA NE ES TA/ona tam není/  PLES NE EAR A TA/prosím, nechoďte tam/.

                                                                         NUMERALES /číslovky/

Číslovky základní: 0 NULL  1 UN  2 DU  3 TRI  4 QUAR  5 QUIN  6 SIX  7 SETT  8 OTT  9 NIN  10 DECI  11 DECIUN  12 DECIDU ... 19 DECININ.

Desítky mají koncovku -ANT: 20 DUANT  30 TRIANT  40 QUARANT  50 QUINANT  60 SIXANT  70 SETTANT  80 OTTANT  90 NINANT.

Jednotky k desítkám připojujeme prostým přidáním: 22 DUANTDU  34 TRIANTQUAR  89 OTTANTNIN  95 NINANTQUIN.

Složené číslovky čteme postupně za sebou jako v češtině: 100 CENT  102 CENTDU  200 DUCENT  210 DUCENT DECI  901 NINCENT UN  1000 MILL  1001 MILL UN  1975 MILL NINCENT SETTANT QUIN  2000 DU MILL  2001 DU MILL UN  1 000 000 UN MILLION  2 000 000 DU MILLIONES ... MILL MILLIONES = MILLIARDE       1 000 0002  UN BILLION  1 000 0003 UN TRILLION  1 000 0004 UN QUADRILLION.

Číslovky násobné mají koncovku -UPLIC (po samohlásce -PLIC): UNUPLIC/jednonásobný, jednoduchý/ DUPLIC/dvojnásobný, dvojitý/  TRIPLIC/trojnásobný/ atd. Naše "krát" v násobení je VEZ: UN VEZ/jednou/  DU VEZ/dvakrát/ ... atd.  Také: MULT VEZ/mnohokrát/  QUANT VEZ/kolikrát/  PLURI VEZ/vícekrát/.

Číslovky podílné (na otázku po kolika) - opakováním se spojkou E: DU E DU/po dvou/  QUAR E QUAR/po čtyřech/.

Číslovky kolektivní: UNITÉ/jednotka/  PARE/pár, dvojice/; ostatní mají koncovku -ENE:  TRIENE/trojice/ QUARENE/čtveřice/  QUINENE/pětice/  DECENE/desítka/  DECIDUENE/dvanáctka/ ... CENTENE/stovka/.

Desetinná čísla: 0,25 /null comma du quin/  3,583 /tri comma quin ott tri/.

Zlomky: UN TOT/jedna celá/ UN DEMÍ/polovina/ UN TERS/třetina/ UN QUART/čtvrtina/; všechny ostatní zlomky mají stejný tvar jako číslovky řadové: 4/5 = QUAR QUINESIMES   9/10 = NIN DECESIMES.

Skupinový slovníček:                              NÓMINES DE DIES /jména dní/

LUNEDÍ/pondělí/  MARDÍ/úterý/  MERCURDÍ/středa/  JOVEDÍ/čtvrtek/  VENERDÍ/pátek/  SATURDÍ/sobota/ SOLEDÍ/neděle/.

JANUAR/leden/  FEBRUAR/únor/  MARTE/březen/  APRIL/duben/  MAY/květen/  JUNIO/červen/  JULÍ/červenec/ AUGUST/srpen/  SEPTEMBRE/září/  OCTOBRE/říjen/  NOVEMBRE/listopad/  DECEMBRE/prosinec/.

                                                                        LI TÉMPOR /čas, doba/

SECUL/století/  ANNU/rok/  MENSU/měsíc/  SEMANE/týden/  DIE/den/  HORE/hodina - 60 minut/  HORA/hodina - údaj podle hodin/: NOR VIAGE DURAT DECI HORES/naše cesta trvala deset hodin/  QUEL HORA ES?/kolik je hodin?/ DECI HORAS QUARANT/deset hodin čtyřicet/  MINUTE/minuta/  SECONDE/vteřina/.

MATINE/ráno/  MIDÍ/poledne/  ANTEMIDÍ/dopoledne/  POSMIDÍ/odpoledne/  VÉSPER/večer/  NOCTE/noc/ JORNE/den,opak noci/  YER/včera/  ANTEYER/předevčírem/  HODÍE/dnes/  HOANNU/letos/ ANNU PASSAT/loni/ DEMAN/zítra/  POSDEMAN /pozítří/.  SESONES /roční doby/: VERNE/jaro/  ESTIVE/léto/  AUTUN/podzim/ HIVERNE/zima/.

                                                MUNDE-NATURE-HOM-OVRE /svět-příroda-člověk-dílo/

COSMO/vesmír/  ASTRE/hvězda, nebeské těleso/ SOLE/slunce/  LUNA/měsíc/  TERRA/země/  TERRGLOBE/zeměkoule/ CIEL/nebe/  AERE/vzduch/  AQUA/voda/  OCEANE/oceán/  MARE/moře/  INSUL/ostrov/  LAGO/jezero/ STAGNE/rybník/  FLUVIE /řeka/  RIVERE/potok/  MONTE/hora/  MONTANIA/pohoří/  COLINE/kopec, pahorek/ VALLEY/údolí/  CITÉ/město/  VILLAGE/vesnice/.

LÁTERERS MUNDAN /světové strany/: NORD/sever/  SUD/jih/  OST/východ/  WEST/západ/.

ANIMALE/zvíře, živočich/ BESTIE/dravé zvíře, šelma/  AVIE/pták/  PISC/ryba/  SERPENTE/had/  INSECTE/hmyz/  SCARABE/brouk/  CANE/pes/  CATE/kočka/  PAPILION/motýl/  APE/včela/  PLANTE/rostlina/  HERBE/tráva/ .

Příčestí činné má koncovku -NT: PARLA-R /mluvit/  PARLANT /mluvící/  SEDER/sedět/  SEDENT/sedící/  JACER/ležet/ JACENT/ležící/  PORTAR/nést/  PORTANT/nesoucí/  PLORAR/plakat/  PLORANT/plačící/  LABORAR/pracovat/ LABORANT/pracující/  MERSIAR/děkovat/  MERSIANT/děkující/. Končí-li kmen slovesa na -I /např. FINI-R/, vkládáme před rozlišovací znak libozvučné -E-: FINIENT/končící/  VENIR/přijít/ - VENIENT/přicházející/  DORMIR/spát/ -DORMIENT/spící/.

Přidáme-li k příčestí činnému koncovku -AR, dostaneme sloveso, znamenající uvedení ve stav, jak je příčestím vyjádřeno: SEDENTAR/posadit/  JACENTAR/položit/  DORMIENTAR/uspat/  SEDENTAR SE /posadit se/.

V češtině patří přechodníky již do jazyka ryze knižního, v hovorovém jazyce se nevyskytují, zatímco v cizích jazycích jsou to tvary živé. Pomocí přechodníku je možno vyjádřit (zkrátit) zejména věty časové nebo příčinné: VIDENTE TO, ILI RIDET/když to viděli, smáli se/  HANTE COMPRAT LI MERCE, ILI EAT A HEM/když koupili zboží, šli domů/  NE VIDENTE TO, ILI NE POSSET RACONTAR PRI TO/protože to neviděli, nemohli o tom vyprávět/.

Neurčité osobní zájmeno ON

Jestliže nechceme nebo nemůžeme vyjádřit určitou osobu, použijeme neurčité osobní zájmeno ON /něm, "man", angl. „one", franc. „on"/: ON DI/říká se, člověk říká, lidé říkají, prý/  ON LABORA/pracuje se, člověk pracuje/  HODÍE ON NE LABORA/dnes se nepracuje/  ON NE POSSE SAVER OMNICOS/člověk nemůže všechno vědět, nelze vše vědět/  ON VA VIDER/uvidí se/  ON HA TROVAT IT/našlo se to/.

Zájmena a příslovce tázací:

QUI?/kdo?/ - QUI PARLA?/kdo mluví?/ 

QUO?/co?/ - QUO ES TO?/co je to?/

QUEL?/který?/ - QUEL DOM?/který dům?/

QUAL?/jaký?/ - QUAL QUALITÁ?/jaká kvalita?/

DE QUI?/čí?/ - DE QUI ES TI CHAPEL?/čí je ten klobouk?/

QUEM?/koho, 4.p./ - QUEM TU VIDE?/koho vidíš?/ (též: QUI TU VIDE?)

QUANDE?/kdy?/ - QUANDE VU VA VENIR?/kdy přijdete?/

QUALMEN/jak?/ - QUALMEN VU STANDA?/jak se máte?/ STANDAR=mít se (jak)

QUANT?/kolik?/ - QUANT CUSTA IT?/kolik to stojí?/ CUSTAR=stát (o ceně)

Ú?/kde?/ - Ú ES LI STATION?/kde je stanice / zastávka/?

Zájmena vztažná jsou stejná jako tázací (stejně tak i příslovce). Poznáme je tak, že jsou na začátku věty vztažné: YO AUDIT, QUO TU DIT /poslouchal jsem, co jsi říkal/.

Zájmena neurčitá začínají předponou AL-: ALQUÍ/někdo/  ALQUÓ/něco/  ALQUEL/některý/  ALQUAL/nějaký/ ALQUEM/někoho/  ALQUANDE/někdy/  ALQUAM/nějak/  ALQUANT/několik/  ALCÚ/někde/.

Zájmena záporná začínají předponou NE- : NEQUÍ/nikdo/  NEQUÓ/nic/  NEQUEL/žádný/  NEQUAL/nijaký/ NEQUEM/nikoho/  NEQUANDE/nikdy/  NEQUAM/nijak, nikterak/  NEQUANT/pranic/  NECÚ/nikde/.

Zájmena neurčitá všeobecného významu mají příponu -CUNC: QUICUNC/kdokoli/  QUOCUNC/cokoli/ QUELCUNC/kterýkoli/  QUALCUNC/jakýkoli/  QUEMCUNC /kohokoli/  QUANDECUNC/kdykoli/ QUAMCUNC/jakkoli/  QUANTCUNC/kolikkoli/  UCUNC/kdekoli/.

Zájmena ukazovací: TI/ten, ta, to/  TI-CI/tenhle, tahle, tohle/  TI-TA/tam(hle)ten, onen/. Příklady: TI LETTRE NE ES MI, IT ES TUI /ten dopis není můj, je tvůj/  YO NE VOLE TI-CI POME, YO VOLE TI-TA /nechci tohle jablko, chci tamhleto/ DA ME TI LIBRES!/dej mi ty knihy!/ Poznámka: Nepřímý předmět lze užít i bez předložky, je-li smysl jasný (DA A ME = DA ME, YO MERSÍA A VOS = YO MERSÍA VOS = děkuji vám).  

Zvratné zájmeno SE dává slovesům zvratný význam: LAVAR/mýt/  LAVAR SE /mýt se/  INTERESSAR/zajímat/ INTERESSAR SE/zajímat se/. Je stejné jako v češtině, ale jen pro třetí osobu: IL (ELLA, IT, ILI) LAVA SE. Pro ostatní osoby užíváme předmětového pádu osobních zájmen, i když v češtině je všude "se": YO LAVA ME/myji se/  TU LAVA TE/myješ se/  NOI LAVA NOS/myjeme se/  VU LAVA VOS/myjete se/  YO INTERESSA ME PRI LITTERATURA/zajímám se o literaturu/  MI MATRE INTERESSA SE PRI MUSICA/moje matka se zajímá o hudbu/ PLES SEDENTAR VOS/prosím, posaďte se/  MEY ELLA SEDENTAR SE!/ať se (ona) posadí!/  IL LAVA SE SELF/myje se sám/ (SELF = sám, osobně)  YO SELF ES TRE OCUPAT/já sám jsem velmi zaměstnán/.

Některá slovese mají již zvratný význam (nepotřebují zájmeno "se"): JOYAR/radovat se/  RIDER/smát se/ SUBRIDER/usmívat se/  APRENDER/učit se/  TIMER/bát se/  CUIDAR/starat se/ ADIAR/loučit se/  BALNEAR/koupat se/  COLERAR/zlobit se/  AUDACIAR/odvážit se/  RETROVENIR/vrátit se/ (RETRO=zpět).

Neosobní zájmeno LU /to, ono/ slouží k vyjádření toho, co je neosobní, abstraktní: LU BON/to, ono dobré/  LU BELL/to, ono krásné/  DE LU OLD A LU NOV ES SOVENTE UN LONG VIA /od starého k novému je často dlouhá cesta/.

Zájmeno TO /to/ se vztahuje na věci obecně nebo na celou větu, na rozdíl od osobního zájmena IT /to, ono/, které se vztahuje na určitou, jednotlivou věc: TO ES MI CULPA /to je moje vina/  CI JACE UN LIBRE, PRENDE IT! /tady leží kniha, vezmi ji!/  TO ES MI LIBRE, ESQUE VU SAVE TO? /To je má kniha, víš to?/. Odpovídá také na otázku QUO?/co?/: QUO ES TO?/co je to?/.

Zájmeno UNALTRU vyjadřuje vzájemnost: ILI AMA UNALTRU /milují jeden druhého, mají se rádi navzájem/  NOI SERCHAT UNALTRU /hledali jsme jeden druhého, hledali jsme se navzájem/.

                                                                                        - - -

                                                                     M l u v n i c k é  p o z n á m k y

U sloves používáme též způsob přací pomocí slůvka MEY/ať, kéž/: MEY ILI VENIR!/ať přijdou!/ a způsob vybízecí pomocí LASS – zkrác. LASSAR/nechat/: LASS NOS EAR!/pojďme!/  LASS NOS AUDIR!/slyšme!/  LASS NOS PARLAR!/mluvme!/.

Rozdíl mezi „mám" a „musím":

QUANDE YO MEY FAR IT?/kdy to mám udělat? - doslova: kdy ať to udělám?/ ILI HA DIT, QUE VU MEY EAR /řekli, že máte jít - doslova: že ať jdete/  QUANDE YO DEVE FAR IT? /kdy to musím udělat?/.

POR QUE/aby/ uvozuje větu účelovou: YO HA PREPARAT IT, POR QUE ON POSSE FINIR IT /připravil jsem to, aby se to mohlo dokončit/.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                                                                                     LEKCE 5

                                                                     TVOŘENÍ NOVÝCH SLOV 

                                      Ze slovního základu se vytvářejí nová slova pomocí předpon a přípon.

Předpony:

bel- /příbuzenstvo získané sňatkem/: bel-matre=tchyně, bel-fratre=švagr

des- /opačný význam/: desbell=ošklivý, desfelici=zoufalý, desinfection=dezinfekce

ho- /současnost, přítomnost/: hodíe=dnes, hoannu=letos, hosemane=tento týden

ín- /zápornost u příd. jmen/: ínclar=nejasný, ínfelici=nešťastný

non- /zápornost u podst. jmen/: nonfumator=nekuřák, nonsens=nesmysl

mis- /nezdařený, špatný/: mispassuar=klopýtat, misparlar=přeřeknout se, miscomprender=špatně pochopit

para- /ochrana proti/: parapluvie=deštník, parasol=slunečník, parachoc=nárazník, paracade=padák

per- /provést dokonce, naveskrz/: perviver=prožít, perforar=provrtat

pre- /před, napřed/: previder=předvídat, premersí!=dík předem!

re- /znovu, od počátku/: revenir=vrátit se, revider=znovu vidět, reviventar=opět přivést k životu, oživit

step- /příbuznost z druhého sňatku/: step-matre=nevlastní matka, step-fratre=nevlastní bratr

Přípony:

-al /příd. jména všeobec. vztahu/: cordial=srdečný, annual=roční, musical=hudební, teatral=divadelní

-ibil (u sloves na -ar: -abil) /možnost, schopnost/: possibil=možný, portabil=přenosný, stabil=stabilní

-ic /jsoucí takový/: simplic=jednoduchý, prostý, catolic=katolický

-in /pocházející, jsoucí z čeho/: argentin=stříbrný, ferrin=železný, lignin=dřevěný

-ion /činnost, též její výsledek a místo/: construction=stavění i stavba

-itá (-etá, končí-li kmen na i) /vlastnost/: yunitá=mládí, sanitá=zdraví, bellitá=krása, ebrietá=opilost

-ité (-eté, končí-li kmen na i) /celistvé množství osob, věcí/: yunité=mládež, homanité=lidstvo, societé=společnost

-iv /schopný tak činit, působit/: constructiv=konstruktivní, decorativ=dekorativní, definitiv=definitivní

-osi /bohatý čím/: foliosi=listnatý, successosi=úspěšný

-or /činná osoba nebo věc/: administrator=správce, pictor=malíř, ventilator=ventilátor

-ori /určený k čemu/: cantatori=pěvecký, organisatori=organizační, decoratori=dekoratérský

-ura /konkrétní činnost a její výsledek/: pictura=malba, scritura=písmo, reparatura=oprava, správka

                                                              WAHLOVO PRAVIDLO

Autoři různých mezinárodních jazyků se marně snažili vytvořit ze sloves odvozeniny pravidelné, ale zároveň mezinárodní. Teprve autor Interlingue, Edgar Wahl (1867-1948), tento problém vyřešil.

Wahlovo pravidlo /Regul de Wahl/ umožňuje tvořit přirozené mezinárodní odvozeniny zcela pravidelně: crear/tvořit/ - creation - creator - creatori - creativ - creatura. 

                                                                                                 - - -

Interlingue má možnost vytvářet nová slova pomocí předpon a přípon jako každý přirozený jazyk. Např. příponou -AR můžeme udělat z přídav. jména sloveso s významem učinit takovým, jak je vyjádřeno přídavným jménem: BELL/hezký/  BELLAR/krášlit/  NIGRI/černý/  NIGRAR/černit/  CURT/krátký/  CURTAR/krátit/ PROXIM/blízký/  PROXIMAR SE/blížit se/.

Přidáme-li ještě předložku A- jako předponu, zesílíme význam: ABELLAR /přikrášlit/  ANIGRAR/přičernit/ ACURTAR/přikrátit, zkrátit/  APROXIMAR SE /přiblížit se/  AGRANDAR/zvětšit/  ATRAER/přitáhnout.

Také ostatních předložek můžeme použít jako předpon k tvorbě slov: AVANGABE/přední noha/ ANTECESSOR/předchůdce/  CIRCUMEAR/obejít/  CONVENIR/sejít se/  CONTRADIR/protiřečit/ PERLABORAR/přepracovat/  EXPOSIR/vystavovat/  EXTRAORDINARI/mimořádný/  INVERSAR/vlévat, nalévat/ RETROMARCHAR/pochodovat zpátky/  TRANSPORTAR/přenášet, přepravovat/.

Nová podst. jména vznikají snadno i skládáním slov: POSTCARTE, POSTMARCA, SCRI-TABLE, NOCTE-TABLE, SCRI-MACHINE/psací stroj/, VAPOR-NAVE/parní loď, parník/.

ZKRATKY : V Interlingue používáme jen několik vlastních zkratek, jinak výlučně zkratek mezinárodních (např. prvků apod.). V písemných sděleních jakéhokoli druhu vždy používáme jen zkratek adresátům sdělení známých a v pochybnostech se zkratkám raději vyhněme.

sr., Sr. - senior /pan/, sra., Sra. - seniora /paní/, srta., Srta. - senioretta /slečna/

dr., Dr. - doctor /doktor/

etc. - etcétera /atd., a tak dále/

ca. - circa /asi, přibližně, okolo, kolem/

conc. - concernent /týká se, ve věci/

nró. - numeró /číslo/

p., pg. - págine /strana, stránka nějakého dopisu nebo spisu/

v. - vide /viz/

p. ex. - por exemple /např., na příklad/

i. e. - it es /tj., to jest/

Pro účel interlinguistiky (vědy o mezinárodních slovech a mezinárodním jazyce) dělíme slova do tří tříd:

I. třída: slova ryze mezinárodní. Jsou to slova z velké většiny řecká, latinská, řeckolatinská, názvy prvků, fyzikální jednotky, názvy zeměpisné, botanické apod.

II. třída: slova zmezinárodnělá. Jsou to slova s prokazatelným původem z některého současného živého jazyka, známá a rozšířená vlivem módního nebo nutného používání (nenašla se vhodná náhrada v národním jazyce).

III. třída: slova přijatá (akceptovaná). Jsou to slova, která dosud nemají typický charakter mezinárodnosti, avšak jsou nutná pro vyjadřovací účely.

Jako má spisovná mateřština své varianty v nářečích, z nichž je odvozena, tak i Interlingue může mít své varianty v odchylkách, používaných soukromými uživateli. Avšak při veřejném projevu a pokud možno i při soukromém styku co nejdůsledněji dodržujeme spisovnou normu Interlingue, jak je uvedena v učebnicích a slovnících.

Do slovníku mezinárodního jazyka se slova přebírají z národních jazyků v normovaném tvaru, oproštěném od zvláštností jednotlivých jazyků. Kritériem je počet jazyků, ve kterých se dané slovo vyskytuje.

Výslovnost mezinárodních slov. Nejdůležitější pravidla výslovnosti jsou uvedena v 1. lekci. V různých jazycích se mohou tato pravidla poněkud lišit, avšak tyto rozdíly v praxi jsou zanedbatelné. Ve slovanských jazycích činí určitou nesnáz čtení ge, gi, gy jako že, ži,. Zkušenost ukazuje, že drobné odchylky ve výslovnosti nejsou na závadu srozumitelnosti, např. vyslovuje-li se j vždy a g před e, i, y jako dž. Slova, která je nutno ponechat v národním jazyce (různé názvy, vlastní jména apod.) vyslovujeme, pokud možno, jako v jazyce původu (champagne, cognac, Shakespeare, Goethe).

Historická výslovnost. Pokud se rozhodneme používat historický pravopis, můžeme k němu využít i historickou výslovnost. Ta spočívá v tom, že vyslovujeme přesně podle historického pravopisu. Tím se psaná podoba slov dostane s vyslovovanou podobou slov do souladu, čímž se historický pravopis vlastně stane fonetickým. Historická výslovnost je následující:

- Dvojité souhlásky vyslovujeme dvojitě (přesněji řečeno dlouze) jako v italštině nebo i v češtině. Např. ve slovech addir, assimilar, attender vyslovujeme [dd], [ss], [tt] úplně stejně, jako to slyšíme v českých slovech poddaný, rozsadit, podtrhnout. Pro úplnost dodejme, že zz pak čteme jako [cc]: spruzzar [spruccar].

- Skupinu souhlásek ch (v řeckých slovech) vyslovíme jako české ch: charáctere [charáktere].

- Skupinu souhlásek rh (v řeckých slovech) vyslovíme přesně jako [rh] (uvědomme si, že v češtině např. ve slově myrha vyslovujeme [rh] také): rheuma [rheuma].

- Skupinu souhlásek th (v řeckých slovech) vyslovíme přesně jako [th], tak jak to v češtině používáme při vytříbené výslovnosti starořeckých jmen (nesmíme vyslovovat [tch], neboť [h] musí být znělé): thema [théma].

- Samohláskové y (v řeckých slovech) vyslovíme jako německé [ü]: myrte [mürte].

- Skupinu souhlásek ph (v řeckých slovech) ale podle historické výslovnosti nevyslovujeme, tedy nevyslovujeme [ph], neboť to by se již značně lišilo od plně zažité výslovnosti [f]. Tím se ale soulad mezi vyslovovanou a psanou podobou slov nijak nezkomplikuje, neboť v řeckých slovech se v historickém pravopise píše vždy jen ph a nikdy se v nich nepíše f (tedy slovo s ph je vždy řecké a slovo s f není nikdy řecké): phonetica [fonétika].

                                                           Frazeologie

BON DIE!/dobrý den!/                                               BON MATIN!/dobré ráno!/

ESSE BONVENIT!/buďte vítán!/                               BON VÉSPER!/dobrý večer!/

YO JOYA VIDER VOS/jsem rád, že vás vidím/         BON NOCTE!/dobrou noc!/

QUALMEN VU STANDA?/jak se máte?/                 A VOR SANITÁ!/na vaše zdraví!/

YO STANDA BON/mám se dobře/                             MERSÍ!/děkuji!/

PLES SEDENTAR VOS/prosím, posaďte se/             NEPROQÓ!/není zač!/

PLES DEPOSIR ... /prosím, odložte si .../                    PLES PARDONAR/promiňte, prosím/

PLES PRENDER ... /prosím, vezměte si .../                 TO FA NULLCOS/to nevadí/

HODIE ES BELL TEMPE/dnes je hezky/                   ADÍO!/sbohem!/

IT FRIGE/je zima/                                                        TIL REVIDE!/na shledanou!/

YO FRIGE/je mi zima/                                                   BON VIAGE!/šťastnou cestu!/

                                                              Další mezinárodní přípony:

-ach /význam znevažující/: cavallach=herka, parlachar=žvanit

-aci /náchylný k čemu/: babillaci=povídavý, mordaci=kousavý

-ade /množství, řada, obsah/: boccade=sousto, colonnade=sloupoví, carrade=fůra (čeho), vůz (náklad)

-age /hromadná jména/: farinage=moučník, pečivo, foliage=listoví, manjage=jídlo, trincage=pití

-allia /hromad. jména s významem něčeho neuspořádaného, snižovaného/: canallia=sběř, sebranka, ferrallia=staré železo  

-ard /osoba špatné vlastnosti/: mentiard=lhář, linguarda=klepna, tascard=kapsář

-ari /shodný s čím, sloužící k /: auxiliari=pomocný, circulari=okružní, familiari=rodinný, regulari=pravidelný

-arium /uspořádaný soubor, vědecká sbírka apod./: vocabularium=slovník, aquarium, herbarium, planetarium

-astr- /osoba nižší hodnoty/: medicastro=mastičkář, pokoutní lékař; poetastro=veršotepec

-atri /podobný, jako/: verdatri=nazelenalý, zelenavý  bluatri=namodralý, modravý, aquatri=vodnatý, jako voda

-atu /instituce nebo společenská situace/: proletariatu=proletariát, secretariatu=sekretariát, celibatu=celibát

-ear /jevit se takovým, pohyb sem a tam/: flammear=plápolat,  undear=vlnit se, verdear=zelenat se

-ell /mládě/: canelle=štěně, cavallelle=hříbě, vaccello=tele, vaccella=jalovice (odvozeno od „vacca"=kráva)

-er- /osoba vykonávající povolání/: pictero=malíř (pokojů), librero=knihkupec, talliero=krejčí, lavera=pradlena

-ería /místo zaměstnání/: librería=knihkupectví, vitrería=sklenářství

-eríe /povolání, zaměstnání, též jeho výrobky i způsob činnosti/: potteríe=hrnčířství, hliněné nádobí, furteríe=zlodějna

-es- /obyvatel/: chineso=Číňan, francesa=Francouzska (od toho: chinesi=čínský, francesi=francouzský)

-essa /žena zvláštní funkce či hodnosti/: reyessa=královna, princessa=princezna, act(o)ressa=herečka

-esse /význačná vlastnost nebo stav/: noblesse=šlechetnost, yunesse=mladistvost, mladost (doba mládí), altesse=výsost

-ia /místo, země/: dormitoria=ložnice, manjatoria=jídelna, parlatoria=hovorna, abatia=opatství, Germania = Německo

-ida (u sloves na -ar: -ada) /trvání nebo opakování děje/: currida/běh, běhání/, pluviada/déšť/, parlada/hovor, mluvení/

-ie /neosobní pojem, stav/: anatomie=anatomie, elegantie=elegance, existentie=existence, maladie=nemoc

-iera /širé místo k čemu/: pomiera=jabloňový sad, rosiera=růžový sad, pisciera=rybník, torfiera=rašeliniště

-iere /nádoba, nádržka/: bonboniere=bonboniéra, tabaciere=tabatěrka, incriere=kalamář

-iero /nositel čeho/: fructiero=ovocný strom, pomiero=jabloň, rosiero=růžový keř, candeliero=svícen

-ificar /učinit takovým/ electrificar=elektrifikovat, simplificar=zjednodušit, verificar=ověřit

-ijar /stá(va)t se takovým/: rubijar=červenat, zčervenat (též: devenir rubi)

-isar /učinit takovým, učinit jako/: realisar=uskutečnit, idealisar=idealizovat, americanisar=amerikanizovat

-isme /učení, myšlenkový směr/: absolutisme, centralisme, idealisme

-issim /absolutní superlativ/: carissim=předrahý, bellissim=překrásný

-ist /osoba zabývající se čím, stoupenec čeho/: linguist, telefonist, socialist, sportist

-ment /konkrétní děj nebo jeho výsledek, sloužící jako/: movement=pohyb, hnutí, nutriment=potrava

-nd (u sloves na -ir: -end) /mající být tak proveden nebo použit, jak sloveso říká/: merces vendiend=zboží na prodej

-on /osoba význačné vnější nebo vnitřní vlastnosti/: dormion=spáč, oldon=stařec, pedon=pěšák, avaron=lakomec

-ore /stavy citové, měřitelná kvalita/: amore=láska, altore=výška, longore= délka, grandore=velikost, calore=teplo

-un /jednotlivá částice nějakého celku/: grelun/kroupa/, sandun/zrnko písku/, scalun/schod, příčka žebříku/

-uore /náčiní, jímka/: lavuore=umývadlo, portuore=nosítka, slifuore=brus, balansuore=houpačka, reservuore=nádrž

-ut /bohatý čím, až nadmíru/: barbut=vousatý, capillut=vlasatý, sandut=písčitý, stellut=hvězdnatý